středa 26. června 2019

Scenic Trail 2019


Scenic Trail 🇨🇭K27km, 2250⬆️
Na místo určení se dostávámev pátek navečer po více jak 8hodinové cestě. Nutno říct, že sem z auta rozlámanej, že mě dělá problém z něj vylézt, natož představa, že bych měl zítra běžet do okolních kopců, které jsou vidět z kopců (jen úvodní část trasy je vidět, nejvyšší místa jsou schované). Rychlé obhlédnutí terénu, registrace, postavení stanu, nákup. Jedno povinné pivko pro lepší spaní.
Snažím se čekat do půlnoci abych zafandil startu 113km trasy, ale po zjištění, že je o hodinu posunuta z důvodu špatného počasí jdu raději spát.
Puvodne jsem chtel bezet delsi trasu(54km), ale z důvodu, že jsem si chtěl užít zbytek dovolený lezením po horách a ne válením se s pivem v křečích u auta jsem nakonec zvolil kratší trasu (Perun mě vytrestal letos už dost)
Ráno klasické předstartovní rituály, v 8. ráno zafandit borcům při startu na 54.km trati, jít se rozběhat a pomalu se zařadit do koridoru. Původně jsem chtěl startovat z lepších pozic, ale byl zde strašný nával lidí (cca 750 hlav).
Start v 9, nejdříve zhruba 1,5km zavědecí kolečko po městě a poté už nás ženou do uzkých pěšinek kolmo vzhůru.
Na prvních 5km cca 600m nastoupáno, poté kratký odpočinek přii seběhu po panelové cestě a další dlouhé stoupání (cca 7km-750m up). Cestou míjíme i první občerstvovačku. Mimochodem skvělá věc dostat v balíčku kelímek s poutkem na připnutí, do kterého si pak nabírate vodu. Žádné válející se plastové kelímky a kolem občerstvovaček až neuvěřitelná čistotat(škoda, že to není i na českých závodech). 
Před startem jsem byl lidma varován, že poslední kopec(Garzirola) je vskutku výživný, hlavně tím, že ho vlastně už ani nečekáte....a i přes varování jsem ho opravdu nečekal :)
Když si myslíte, že jste nahoře a výš už nemáte kam stoupat, tak se tam zničeho nic objeví, posledni stoupaní na Monte Garzirola. Stoupáni, kde po celou dobu vidíte co vás čeká a jak vám to neutíká 🙂 Aspoň, že ty scenérie za to stojej a je na co koukat 🙂(posledni stoupani cca 2,5km - 450m up). Zde to bylo opravdu na morál. Vzhledem i k tomu, že zhruba od 10.km začínáte předbíhat lidi z delší trasy a to na úzkách pěšinkách nejde moc snadno a hlavně každé vykročení mimo cestu stojí dost sil. Když jste nahoře, tak vás čeká už jen seběh do Bogna. No jen. Tenhle seběh sakra bolel, nohy už prošitý jak deka a vy máte seběhnout nějakých 1000výškových metrů po cestě plné kamenů, kdy vám každou chvíli nějaký ujede pod nohou. A vzhledem k tomu, že seběhy rozhodně nepatří k mým silnějším stránkám jsem nakonec rád, že zde neklesám pořadím, ale držím si svou pozici.
Zhruba 500m před cílem vbíháme do Bogna a probíháme mezi baráčkama. V tom se ke mě zezadu přiřítí dva závodníci, ale vzhledem k tomu, že jsme už ve vesnici a za každým rohem musí být cíl, dávám do toho poslední zbytky sil a svůj flek uhájím. Nakonec jsem díky tomu doběhl ještě jednoho závodníka přede mnou, ale nějakých 5 metrů mě na něj v cíli ještě chybělo.

Nakonec 37.misto z cca 750 lidí co doběhlo, dalších cca 120 lidí pomyslný cil neproběhlo.
Diky trenérovi za skvelou pripravu a závodní strategii, která dnes vyšla a klasické moje přepálení závodu se tentokráte nekonalo, naopak jsem v posledním stoupání pár závodníků ještě předběhl...nebo spíše předešel :) 
Po nepovedém Perunu zapůsobil tento závod jako skvělá motivace do dalších tréninků a závodů, kdy by dalším vrcholem měl být v srpnu závod v rakouských Alpách skyrace KAT100

Zbytek dovolené ve Švýcarsku jsme trávili aktivním odpočinkem. vylezli jsme si na horu Monte Tamaro, podívali jsme se do Lavertezza na údolí Verzasci, či si zajeli do Lichtenštejnska na Malbun.

Strava Zde
Výsledky závodu: Zde

Pár fotek ze závodu: