„Pane doktore, vy
jste se zase kochal.“ Tak přesně s touhle hláškou jsem odjížděl
na závod Kilpi Trail Running Cupu na Dolní Moravě.
Ještě pár dní
před závodem proběhlo prostudování celé trasy, díky klukům z
Trailrunu, kteří jsou na Dolní Moravě jako doma. Ostatně na
jejich prohlídku z trasy se můžete podívat zde :
http://www.trailrun.cz/cs/m-37-prohlidka-trasy-strc-dolni-morava-30-km-1200-m/
. Mimochodem doporučuji prohlídnout i další články, čtou se
jedním dechem :-)
Kluci z Trailrunu mě
vyšli i vstříc a podělili se se zážitkem z loňska, kdy se
běželo za velkého vedra a na jedné občerstvovačce byl problém
s nedostatkem vody. I proto jsem se nakonec rozhodl vzít si sebou
batoh s camelbackem ( Jak se později ukázalo, tak vcelku i
zbytečně, ale lepší nést půl kila navíc, než pak někde trpět
:-)
Prezenčka s start
byl na jednom místě a to před hotelem Vista, což byl v podstatě
až poslední nejvýš umístěný hotel. No a jelikož jsem auto
musel nechat dole na parkovišti, tak jsem si dal výstup 2x ještě
před startem. Inu místo rozvičení dobrý.
Samotný start byl
naplnován na 11:00, nakonec asi 5 minut zpoždění, kdy se čekalo
na vrtulník, ale komu by to vadilo. Atmosféra před startem byla
výborná, každý se na těch 30km s převýšením kolem 1000 metrů
očividně těšil. Počasí vyšlo naprosto ideální, cca 17 stupňů
a pod mrakem, co víc si na běh přát :-)
Osobně jsem vyrážel
až z posledních pozic. Za prvý jsem vůbec netušil co mě vůbec
čeká, za druhý jsem se nechtěl nikomu plést pod nohy. Hned po
startu se začalo stoupat do mírného kopce ( ostatně taky co
čekat, když startujete zhruba v 755 m.n.m a nejvyšší bod závodu
má je ve výšce 1320 m.n.m . Postupně jsem začal předbíhat
jednoho běžce za druhým, než jsem si udělal pozici, která mě
vyhovovala. Postupně pár lidí v prudších místech začalo
přecházet do chůze, ale jelikož stále bylo plno sil, tak na
chata Slaměnka jsem se dostal běhmo. (I když chůze by asi nebylo
o moc pomalejší :D)
Zhruba na 9 km byla
první občerstvovačka, zde voda, ale bohatě stačila. To hlavní
bylo, že zde začínal luxusní trail po hřebenech, který byl
umocněn polomem v posledních dnech. Pořadatelé nakonec
napočítali, že jsme jako bonus museli překonávat 60 padlých
stromů. Zde k trailu po vrcholcích není moc co říct, to se musí
zažít. NAPROSTÁ NÁDHERA! Jen škoda, že člověk musel spíš
koukat pod nohy než do krajů, protože jinak by ryl nosem v zemi.
Terén byl fakt náročný. Hlavně seběhy, kdy cesty byla spíš
pro horolezce než běžce byly výžívný.
Mezitím jsme
proběhla i druhá občertvovačka, kde byla voda, ionťák a gel
(možná i něco navíc, ale to jsem v tý mý rychlosti ani
nepostřehnul :D. Nelze opomonout ani polské fanoušky, kteří byli
slyšet na hodně velkou vzdálenost.
To jsme se už
dostali k řece. Zde byla i poslední občertvovačka. Pamatoval jsem
si, že nás za ní čeká ještě poslední kopec,ale to co nakonec
následovalo předčilo očekávání, 2 kilometry prudkého
stoupáku, kdy jsem musel i přejít na chvilku do chůze, po 25
kilometrech v nohách fakt peklo :-) Po výběhu kopce už jen
trochu roviny ( která by jasně předčila naše nejprudší v
Pardubicích :-) a vzhůru do cíle. Těsně před cílem trocha
zrychlení pro diváky a pak už jen přebrán medaile, lehnutí na
zem a rychle pro půl melounu na občerstvení :) Původně jsem
chtěl běžet něco málo přes 3 hodiny, takže výsledný čas
2:31:44 a celkkové 37 místo pro mě bylo z říše snů :)
Nutno říct, že
tohle jsou přesně ty závody, které mě baví. Pořádný trail,
kde se člověk musí soustředit na každý krok. Pokochá se
výhledem, nadejchá čerstvého vzduchu a pokecá s podobně
„postiženýma magorama“ :-)
Pochvalu si zaslouží
hlavně organizátoři, protože vše šlapalo jak mělo a celková
organizace byla fakt na super úrovni. Příští rok tedy znova na
značkách :-)
Zde sestříhnuté video
Zde sestříhnuté video
Délka: 28,5km Čas: 02:31:44
Povrch:Lesní cesty,skály,náročný terén Průměrné tempo : 5:21 min/km
Záznam trasy: Odkaz
