Nasavrky 2014
Základní informace
Délka: 21,0975 km Čas :01:41:36
Povrch: silnice Průměrné tempo: 4:48/km
Web závodu: Odkaz Průměrný tep: 172
Záznam trasy: Odkaz Umístění: 73/231
Zpočátku jsem na tomto půlmaratonu ani nechtěl startovat
vzhledem k neformě díky jarnímu zranění a únavě z pražského maratonu
14 dní zpátky, ale nakonec zvítězilo srdce. V obcích kolem Ležáků jsem strávil
v podstatě celé své mládí a i teď se sem v každém volném čase vracím
a znám zde snad každý kámen či strom. I proto jsem se rozhodl, že trať si pudu
proběhnout, i kdybych jí měl celou jen
vyklusat. Půlmaraton se běží na obrátkové trati z Nasavrk do Ležáků přes
obce Ochoz, Švihov, Miřetice, Dachov. V těchto obcích je vždy skvělá
atmosféra. Obzvláště v obci Miřetice se vždy u trati sejde snad celá
vesnice a mohutně povzbuzuje. Nejvíce na vás ale dýchne atmosféra
v samotných Ležákách. Příběh o vypálení Ležáků a Lidic dnes zná asi každý
a když člověk všude vidí ty náhrobní pomníky v místě bývalých budov, tak
to s vámi prostě zatřese. Vřele doporučuji například film Ležáky 42.
K tomu, že jsem závod nebral vážně a nebyla zde
tentokrát snaha zaběhnout co nejlepší čas napovídal fakt, že jsem v sobotu
den před závodem ráno absolvoval cca 14 km na kolečkových bruslích. Nikdy nechoďte
po 4 letech na brusle zrovna před běžeckým závodem, budete toho litovat. Já
litoval v podobě strhnutého puchýře mezi patou a kotníkem, tedy
v místě kde vás noha dře při každém běžeckém kroku. A aby toho nebylo
málo, po tomto zážitku jsem absolvoval ještě hodinový tenis, kdy se antuka
dostala do rány a taky tomu dvakrát nepomohla J
Samotný závod začínal v 11 hodin. Na místo dorážím
kolem 9:15 a jdu se hned prezentovat. U prezentace to rychle odsýpá a za 2
minuty je hotovo. Zbývá spousta času do startu, tak vyrážím kouknout na
náměstí jaké novinky si pro nás výrobci
bot a všelijakých běžeckých doplňků tentokráte připravili.
Poté rychlé přestrojení do běžeckého, rozklusání, protažení,
abeceda, pár rychlejších novinek a už jsme na startu. Zde si poslechneme ještě
hymnu na počest 72 let od vypálení Ležáků, představení největších favoritů
závodu a jdeme na to.
Na startu je dle komentátora 231 závodníků a teplota cca 24
stupňů a jasná obloha. Vzhledem k tomu, že na trati se nedá kde schovat do
stínu a vzhledem k profilu trati se super rychlé časy očekávat nedají.
Jak napovídá obrázek profilu trati tak první 2 km jsou
vesměs z kopce, kdy obzvlášť první kilometr je hodně prudký a po dlažbě,
tak zde se vyplatí dát si pozor na zranění. Většina závodníků to hned po startu
nakopne a běží obrovským tempem. Já si hlídám své, protože v tomhle počasí
by bylo smrtící to přepálit. Po 2 km vbíháme do první vesnici – Ochoz. Zde
míjíme hospůdku se zahrádkou, která je přeplněná lidmi s krásně naplněnými
půllitry pivem. Ach ta závist je špatná vlastnost J Při myšlence na pivo vbíháme
zhruba na 4-5 km do další obce – Švihov. Zde je první občerstvovací stanice.
Voda a houbička je v tomhle vedru samozřejmostí.
Cesta krásně odsýpá mírně vlnitou tratí ( asi
nejrovinatější část závodu) tak je čas
za běhu i prohodit pár vět s jedním „soupeřem“. Trať za pokecu ubíhá a už se blížíme k druhé
občerstvovací stanici do Miřetic. Zde je v nabídce opět voda, houbičky +
iontové tabletky. Jednu tedy zkouším. Kupodivu chutná i dobře J Atmosféra zde opět
neuvěřitelná a lidi ženou všechny závodníky kupředu.
Za Miřeticema je první poněkud větší stoupání přes obci
Dachov. Naštěstí hned po výběhu na kopec je seběh dolů, tak si člověk hned
odpočine a nabere ztracené síly. Zde potkáváme první závodníky, kteří běží už
zpátky po obrátce. Nám k ní chybějí
ještě cca 2 km. Vbíháme do Ležáků
a zde se člověk opravdu jen kochá J.
Kousek za Ležákama je obrátka a vzhůru tu samou část zpátky. Bohužel druhá
polovina trati je více do kopce. Jak se nakonec ukáže pro mě jen dobře.
V prvních kopečkách na cestě zpět přebíhám vcelku dost
lidí, až mě děsí jestli jsem nepřecenil své síly, ale běží se opravdu lehce. Za
Miřeticemi u občerstvovací stanice předbíhám posledního závodníka, kterého jsem
měl v té době nadohled. Na rovince za vesnicí zjišťuji, že na další mě chybí cca 400-500 metrů, což je už hodně.
Jaké je překvapení, když se k nim stále přibližuji a poblíž další a
poslední občerstvovačky je dobíhám. Zde běžím kousek s nimi, ale sil je
dost, tak se vydávám kupředu pokusit se doběhnout další skupinku. To se daří u
obce Ochoz, tedy asi 2,5 km před cílem. Zde také začíná poslední zpočátku táhlé
a poslední kilometr hodně prudké stoupání na náměstí. To mě dnes vyhovuje a tak
zde předbíhám ještě dost lidí. Při pohledu na tepovku se trochu zděsím (192
tepů-ale v tomhle krpálu se není co divit)a už slyším hudbu a komentátora
z náměstí. Zde pokus o sprint, kousek před cílem plácnutí
s moderátorem a jsme v cíli.
Zde přebíráme nádherné pamětní medaile. Je zde také
neomezené množství iontového nápoje což k vedru všichni kvitují. Poté jdu
odevzdat čip na místo prezentace a dostávám tašku se sportovními ponožkami a
běžeckým tubusem, který se dá použít jako čelenka, ochrana hlavy před vedrem či
v zimě na ochranu krku před mrazem. Jaká příjemná změna po všech těch trikách, které už nemám ani kam
dávat J
Vzhledem k dalšímu programu a práci jsem nucen hned odjet domů a nečekat
na vyhlášení. Loučím se s příslibem, že příští rok budu opět na startu, i
kdybych měl závod odskákat na jedné noze J
Nasedám do auta a odjíždím. Ten nejemotivnější zážitek
teprve nastává, když cestou potkávám běžeckou legendu Jirku Soukupa. Neskutečný
co v tomhle věku a v jakých podmínkách dokáže běžet. Ne jeden
z nás si říká, kéž by nám to v 87 letech taky tak běhalo J
+ tradice a atmosféra, která na vás dýchne v Ležákách
+ výsledný čas – vzhledem k tomu, že jsem se šel pouze zúčastnit bez žádného cíle se povedlo zlepšit o minutu a půl oproti minulému ročníku, kdy jsem běžel „naplno“
+ nádherná originální medaile
+ výsledný čas – vzhledem k tomu, že jsem se šel pouze zúčastnit bez žádného cíle se povedlo zlepšit o minutu a půl oproti minulému ročníku, kdy jsem běžel „naplno“
+ nádherná originální medaile
- puchýř na noze z bruslí, který první kilometry hodně
limitoval v pohybu než si tělo zvyklo na bolest
- zbytečně velké vedro, moc slunka a málo stínu J
- zbytečně velké vedro, moc slunka a málo stínu J
Originální medaile |
Občerstvovačka |
Žádné komentáře:
Okomentovat